Trochu o mě

Narodil jsem se 7.3. 2010 v Ostravě. Mamince Apollance a tatínkovi Edíkovi. žil jsem si tu necelé 3 měsíce než si pro mě přijela náká pani a odvezla mě pryč. Jeli jsme 4h vlakem někam do neznáma, ale teď už jsem rád. Já už totiž pochopil, že pani, je moje nová panička a co je uplně nejlepší? Mám tu ještě jednoho pejska a to já sem moc rád. Moje adoptivní ségra je bíglice Niki a moc rádi spolu lumpačíme. Ona je taky pro každou špatnost takže na procházkách i doma je někdy dost veselo. Teda panička se moc nesměje ale nás to ohromě baví. Třeba si vezmu balonek do tlamy a mávám s ním kolem sebe. Tu vrazím do skříně, tu do stolu atak. je to švanda :-) Chodíme pořád někam na procházky a když mě bolej nohy tak mě panička nese. Ale řikala že už mi to za pár měsíců zkončí. To teda nevim co pak budu dělat. Vždyť já to mám tak rád. Nejlepší na tom je že ségra pak žárlí. Už jsme se byli i podívat u rybníka. bylo hrozný horko tak sem si smočil aspoň břicho. No lízt do tý vody celej rozhodně nebudu. Ono stejně sem byl mokrej jak myš protože se vždycky našel nákej chlupatej dobrák co se oklepal těsně nademnou. Poznal sem tu spoustu novejch pejsků. Akorát jsou teda všichni větší než já. ale já je doženu.

Jinak mám moc rád všechno co je k jídlu. Panička toho hojně využívá a vždycky po mě chce nějaký cviky a že mi pak jako dá pamlsek. No tak to víte že někdy jí "jdu na ruku" ale teda jen když se mi chce. To by tak hrálo abych já poslouchal jí a ne ona mě. Naštěstí po mě nechce nic složitýho tak jí občas tu radost udělam kort za masíčko, kdo by odolal, že. Zrovna dneska se chystáme opět do lesa tak se těšim jestli s sebou vezme nějaký dobroty. No aa hlavně má jít i polo ségra z tatínkový strany. Tak na tu sem teda moc zvědavej, je jen o měsíc starší než já tak doufam že mě nepřepere. Myslim ale že ne vždyť já mam svaly ze železa. No milí dvounožci jdu se nadlábnout, vyčistit si zuby balonkem, učesat se o Niki a pořádně se prospat abych se tý poloségře líbil.

Tak zatim - a létu štěk